Blåtinden (604 m n. m.)

Blåtinden 604 m n. m.

Vrchol na ostrově Vestvågøya, nedaleko Leknes. Je důležité ho nesplést, protože jen v samotném Norsku je dost vrcholů stejného jména. Jak jsme už zmiňovali, v polských průvodcích bylo o něm dost málo informací, ale i přesto jsme se rozhodli na něj vystoupat. Přišli jsme sem trochu ze zvědavosti a rychle jsme se přesvědčili, že to bylo skvělé rozhodnutí. Vrchol leží ve výšce 604 m n. m. a výhledy z něj opravdu dělají dojem. Panorama zahrnuje celý rozlehlý ostrov Vestvågøya, okolní klidné vody Norského moře a charakteristické vyrovnání terénu v okolí Leknes, kterým prochází hlavní silnice E10. Obzvlášť krásně to vypadá při zářijovém západu slunce, kdy světlo jemně zvýrazňuje tvary hor a údolí. Vrchol je málo oblíbený, díky čemuž se tu dá počítat s klidem a tichem. My jsme byli nahoře úplně sami. Je to ideální místo, jestli hledáte méně navštěvovanou trasu s opravdu velkolepým panoramatem.

Trasa na Blåtinden

Délka trasy:

4,9 km

Doba chůze:

2:05 h

Převýšení:

418 m

Obtížnost:

lehká

Parkoviště

Trasa začíná ve Slydalen. Vjezd na cestu je placený (informace na značce u vjezdu). Je potřeba dojet na konec štěrkové cesty. U posledního domku je místo, kde se dá nechat auto, a hned je tu nástup na trasu 68.217895, 13.799992.

Popis trasy

Trasa začíná na parkovišti. Hned vcházíme za branku na území pastvy ovcí. Trasa vede z velké části bahnitým terénem, a proto to není dobrá trasa po vydatných deštích. I když je počasí několik dní slunečné, je na trase dost mokro. Začínáme treking po vyznačené pěšině vzhůru. Trasa není značená, je potřeba řídit se prošlapanými pěšinami, které se snadno ztratí. Na mapách se nám zobrazují dvě cesty, jak se dostat na hlavní červenou trasu. Na rozcestí je také rozcestník. Trasa doprava (na Hagskaret) je divočejší a strmější, ale kratší, vede nízkými břízkami. Trasa rovně (na Brattflogan a Rolvsfjord) je delší, objevuje se na ní několik lávek, je ale stejně bahnitá jako ta druhá. My jsme se vydali trasou doprava na pěšinu mezi břízkami. Když ale zvolíme trasu rovně, projdeme přes několik položených lávek, až znovu dojdeme na rozcestí, které se spojuje s červenou trasou. I tady je rozcestník, za kterým míříme doprava na Blåtind a Hagskaret. Hned u něj je malá chatka porostlá trávou. Uvnitř je jen ohniště obklopené lavicemi. Venku je také ohniště. Dá se tu zůstat přes noc. Za chatkou pokračujeme zase vzhůru, až dojdeme na loučku, kde se k červené trase napojuje trasa, o které jsme psali dřív (ta vedoucí mezi břízkami), a trasa se na chvíli vyrovná. Pak už zbývá jen ⅓ trasy vedoucí vzhůru. Poslední úsek trasy vede dost strmě po skalách. Výstup není technicky moc náročný, je ale potřeba dávat pozor na uvolněné kameny. Na vrcholu za krásného počasí zbývá už jen užívat si výhledy. Z vrcholu se rozprostírá výhled na blízké vrcholy i na celou šířku ostrova. Při sestupu se dá vrátit jinou cestou, než kterou jsme vystupovali, tak jako na mapce výš. My jsme tenhle vrchol navštívili začátkem září v odpoledních hodinách a potkali jsme na trase jen dva lidi. Podle nás byla trasa velmi půvabná a zajímavá a výhledy stály za vidění. Z téhle trasy se dá vyrazit i na oblíbený vrchol Justadtinden, tam vám ale túra zabere mnohem víc času.

Shrnutí

Během našeho trekingu jsme ušli necelých 6 km, což nám zabralo asi 2 hodiny. Udělali jsme malý, dřív zmíněný okruh a místy jsme se lehce ztráceli v hustém březovém lese. I tak se trasa ukázala jako velmi příjemná a cestou na nás čekalo spoustu míst s krásnými výhledy. Je to jedna z těch tras, které nejsou dlouhé ani nijak zvlášť náročné, ale dávají obrovské uspokojení z túry.